Další dny - zápisky

pátek, den 107. - znovu MTD, tentokrát s AIESECáři, jídlo atd...ovšem naštvali mě, měla jsem se tam setkat se Siscu /Chandrovo ženou/ a malým Godwinem, jeh 4letým synem, ale nevyšlo to jen kvůli jídlu...byla se mnu ale Vierna a to hdně pomohlo. Tak jsem si alespoň nakupila nějaký suvenýry ;)

sobota, den 108. - i když byla sobota, šla jsem do CorJesu :) dpledne už potm ve znamení přípúravy na cestu d Tubanu, kde se v neděli konala jávska svatba, na kterou mě Chandra pozval. Jelo se tam 5 hodin na motrce a celé jsme to víceméně prokecali, zastávka jedna na kafe a nějaký dobroty, donutili mě mluvit při placení :D I když byla cesta dlouhá, tak byla skvělá a nikdy na ní nezapomenu, co jsme všechno s Chandru zase probrali a vznikly hlášky jako Trum trum a penyet, ovšem to už je jen pro zasvěcené ;)

Taky se stalo, že zmizel měsíc! Pomalu zacházel, až z toh byl "moon-set" - západ měsíce :) Dorazili jsme na místo asi v půl jedné ráno a ještě jsme skoro do dvou kecali než jsme šli spát, protože v 6 ráno vstávačka a svatba začíná! Juhůůů, pro mě něco jako Vánoce! :)

Den 107. čtvrtek 1. den MTD a Chandrova rodina

Vzhledem k tmu, že tenhle příspěvek píšu s velkým zpožděním, tak možná detaily budou chybět, ale i tak to stojí za to :)

Ráno Cor Jesu, opět s MAri, tentokrát už ovšem bez Janine...Mari je výtečná, spousta srandy, hodně si rozumíme. Domluvili jsme se, že ten den nás Chandra vezme na festival MTD, kulturní festival o historii Malangu :) A předtím zavolal bráchovi (Niko) a vzal mě a Mari a představil nás svojí rodině!
Nejdřív jsme jeli na motorce do malého obchůdku, kde jeho maminka a tatínek prodávali a podávali Soto (výtečná polívka s rýží, zeleninou, masem...a vším možným). I když už jsme byli po jídle v CorJEsu, tak jsme museli ochutnat a dát si. Bylo to teda výtečné, ale moje břicho bylo jako balón :D

Jeho maminka byla moc příjemná, milá, pohostinná...později jsem poznala i tatínka, ten zase vyzařuje respekt..A taky tam byla jeho sestra Rara, moc hezká, milá hlčina. Jen si nějak s bráchou nejsu podobní. Chandra je hodně tmavej a menší, za to brácha je vysokej a na Indnésana dost bílej :D

No a jelo se dál a tentokrát na návštěvu k prarodičům! Chandrova babička byla opět hrozně milá a všechno, snažila se i komunikovat, já jsem ze sebe dostala jen pár indonéských vět (musím se to doučit!!), ale i tak měla radost. No a velká událost pro mě byla vidět na vlastní oči Chandrova dědečka, o kterém tolik mluví. Je si s ním hodně blízký a jeho dědeček ho toho hodně naučil  indonéské historii. Prostě pro mě osobnost.

A potom, co jsme tedy všechny poznali, pozdravili se a také se s nimi vyfotili, tak jsme vyrazili na MTD. Povím vám, velikánskost! Jedno dlouhááááá ulice lemovaná různými obchůdky s jídlem, oblečením, výrobky...no prostě všechochuť a k tomu uprostřed představení. Prošli jsme to od začátku až k pódiu, lidí jako blázen, ale nebylo to tak zlé. Byli jsme tam Chandra, jeh bratr a sestra, já a Mari. S Chandrou jsme fotili, zastavovali jsme na zajímavých místech jako třeba malý koncert tradiční hudby, bubnování na bubny, malé muzeum histrie Malangu a nakonec podium, kde začínal wayang orang - tradiční divadelní představení spojené s tancem a vyprávějící jednu část Ramájány (hinduistického eposu). Celé to trvalo asi 4 hodiny a my vydrželi až do konce, i když to byl v indonéštině. Seděla jsem vedle Chandry a ten mi překládal důležité věci a snažil se mi osvětlit příběh.

Skončilo to po půlnoci a protože MAri měla problém se svojí hostfamily, že by přišla pozdě, tak jsem jí vzala k "nám" a přespala u mě v mé hostfamily, což bylo fajn :)

Den 106. středa - karaoke

Tak dneska je poslední den pro Janine, ale měla toho hodně a tak jsme vlastně byly se Stellou v Cor Jesu samy, Janine se tam jen tak zastavila…ale večer stál za to, šli jsme na karaoke! :D Tam jsem měla heavy-conversation s Ikhwanem, protože jsem v neděli moc chtěla na tradiční jávskou svatbu…pro mě osobně to je neuvěřitelná příležitost, na kterou čekám celou dobu co jezdím do Asie. V neděli sice už byl nějaký rozvrh s AIESECářema, ale já jsem byla rozhodnutá, že se ho pokusím ukecat. Den předtím mi totiž napsal SMSku, že to nepůjde a já jsem brečela, jak mě to vzalo. A tak jsem ho poprosila, ať mi dá alespoň šanci se obhájit a on mě neignoroval, za což jsem mu vděčná a přišel na to kakaroke a ještě předtím jsme si promluvili a on mi to povolil! Velká radost!!!

Samotný karaoke dobrý, jen Kristina spala, asi byla unavená, i když my jsme tam řvali jak blbí :) Zase jsme zpívali „It´s my life! Od Bon Joviho a spoustu jiných pecek, dokonce jsem si zazpívala jedny Muse :D

Den 105. - úterý: bowling a TOKO ONO

CorJesu opět těžká pohoda, byla tu Janine a Maris a koukali jsme na Chlapce v pruhovaném pyžamu  a potom na Mladou Victorii no a  potom jsem jela domů si trochu schrupnout, ale v 6 už byl sraz na bowling a tak jsme šli bowlingovat a potom na moc dobrou zmrzku do hodně starého obdchodu, ještě z dob nizozemské kolonizace. Obchod fungující od roku 1930!Zmrzka teda drahá jak blázen, ovšem dobrota největší. Jen jsem mezitím ještě smskovala Panu prezidentvi, jestli mě pustí v neděli na tradiční jávskou svatbu...a on že bohužel už máme rzvrh...nečekala jsem to, ale tak mě to vzalo, že jsem brečela...ale byla jsem rozhodnutá si s ním ještě prmluvit a přeprosit ho...bylo to pro mě nesmíérně důležité..

Den poté :)

Tak jsem od 5.června zpět v ČR, moc se omlouvám svým příznivcům, že jsem poslední týden a kus už nepsala, přiznám se, že jsem na to neměla sílu...všechno bylo hodně intenzivní a odjezd pro mě byl hdně emotivní a já nějak neměla na to všechno psát...vím, že mě to jednu bude mrzet, jelikož už si nevzpomenu na všechno, co bych ráda, každopádně tam, byl festival MTD (Malang Tempo Doeloe), pak také tradiční jávská svatba a poslední týden hodně Cor Jesu, loučení s třetím stupněm, také taneční festival...hrozně moc věcí, krásných zážitků, které snad zůstanou podrobněji alespoň na fotkách.

Momentálně zpracovávám fotky a videa a výsledek ukážu na přednáškách a besedách. Kdokoli, kdo by sis chtěl popovídat soukromě nebo si jen tak jít sednout na kafe, ozvěte se, budu jen ráda :)

Ráda bych vás, kteří jste z Aše, pozvala na přednášku, která bude 6.září ve čtvrtek večer v Muzeu Aš o mé cestě.
Jinak mám novinu a příslib pokračování! :)
V říjnu bych se ráda do Malangu vrátila apkračovala ve svém dobrodružství a to především po boku mého indonéského bratra Chandry a jehoo rodiny.
Držte prosím všichni palce ať jsem schopna vydělat dostatek peníézků na letenku a vězte, že zase podám zprávy!

Peťula