10+11.11., sobota a neděle: Movie making continues

 

Sobota a neděle proběhla v podobném duchu jako ptáek, jen jsme si to všichni nějak víc užívali. Především proto, že jsme během natáčení hodně měnili místa a tak byla práce tak nějak barvitější a zajímavější.

V sobotu jsme začínali zase mezi 6 a 7 a až do 4 odpoledne se natáčelo ve škole – scény ve třídě na místní Junior High a Senior High. Bylo to dlouhý, ale velká prča byla, když se natáčela scéna, kdy je hlavní hrdina – klučina Malik závislý na počítačových hrách. Studenti si sedli do počítačovny a všichni začali pařit Counter Strike s pořádným zapálením a to včetně Chandry!

BYla to sranda ho sledovat, jako by najednou omládl tak o 10 let a pařil úplně stejně jako všichni ostatní. PO úspěšném natočení všech potřebných scén jsme se přesunuli do Café, kde jedna ze studentek, kterou znám už z minula – Tata – každou sobotu zpívá a tak jsme dostali povolení tam jeden večer natáčet. Tata chodí s Hansem, Chandrovým dobrým kamarádem a bývalým studentem. S ním jsme taky naposledy, když jsem tu byla pili tradiční indonéský alkoholický nápaj  - arak. I v sobotu jsme si po únavném natáčení na chvíli sedli na střechu a užívali si atmosféru a teplý večer.

V neděli se začínalo až v 10, takže se dalo I docela vyspat a sraz byl u Bungy (další studentky) doma. Natáčely se stam scény s matkou,jak pracuje jako uklízečka a potom na hřbitově, kam děti přijdou po její smrti k hrobu. Vlastně tam nebude ani trochu happy ending, má to být syrový obraz života, který tady není nijak vyjhímečný. Podobné situace se stávaj často…

Taky se natáčela jsedna scéna, kdy byl potřeba speciální makeup. Malik měl vypadat jako zbmálený, proto se vzal Betadin a smmíchal s moukou a nějaký těstem a naplácalo se to na něj tak, aby vypadal , že ho zmlátili. Na modřiny se použily oční stíny modré a fialové barvy Fakt to bylo dost dobrý a docela přesvědčivý. Mrkněte:

Celý natáčení bylo v neděli snad úplně nejlepší, všichni si to nesmírně užívali, když se natáčela nějaká dramatická scéna, tak jsme ani nedutali a když se to povedlo a rejža zavolal “Cut!”, tak jsme všichni začali tleskat a křičet veselím a nadšením Vznikly klasické hlášky jako “Camera ready…..camera roll….action!” Vybavení bylo víceméně profesionální a tak to byl hezkej pocit, být součástí něčeho takového

Večer jsme pak ještě zašli s Chandrou na vodničku a kafem a limčou, jen tak popovídat, nechat mozek trochu odpočinout, hlavně pro Chandru, protože to asi byla pěkná fuška…Dorazili jsme celkem pozdě a ještě se mi povedlo si na chvíli popovídat s mým milovaným Míšou po skypu, což bylo super Šla jsem spát okolo půl jedný ráno a po půl šestý zase vstávačka do školy, protože prostě chci vidět, jak se natáčení dodělá Tak vzhůru do toho!