Včera jsem i přes
varování šla spát dosti pozdě, upavovala jsem fotky opět a tak..no a tak
nedělní vstávání v 6:30 nebyl žádnej med…Ale tak zase co, alespoň se tu
nenudím :) Je to snad poprvé, kdy mi až tolik nevadí vstávání. A to už je něco!
U mě! Ještě jsem si večer díky youtube opakovala dvě písničky, které jsme se
včera snažili naučit a po několika poslechnutích to i fungovalo – Suwe ora jamu
a Gundul gundul pacul mi docela i šly, ale stejně představa, že to budu zpívat
před davem lidí mě dosti děsila…
Mno, měla jsem sraz s Rivou kvůli tomu, že
u ní doma byla naše velká myšlenková mapa. Riva tochu nestíhala (víc než já) a
mezitím nás ještě kontaktovala Maris, že by se ráda přidala. A tak jsme
s malým zpožděním nasedly do angkotu, cestou nabraly Maris, ale jak jsem
se bála, angkot moc daleko nepopojel a obracel se a tak jsme musely vystoupit a
zbytek dojít asi 20 minut pěšky. Cestou jsme s Rivou učily Maris ty dvě
písničky a opakovali jsme si je. Na místě už bylo připravené podium, bylo to
vzadu v kampusu univerzity Brawijaya, blízko Medical Faculty. My jsme tam
měli místo pro sebe – každej jeden stoleček, kde jsme měli prezentovat svojí
zemi, něco jako Global Village.
To víte, já toho z Čech moc neměla a
tak jsem vzala noviny, časopisy, nějaký básničky, vlajku a hlavně prezentaci na
noťasu. Zbyly mi ještě nějaký tetování od Kamči a ty měly neuvěřitelnej úspěch.
Český tetování chtěl snad každej kdo přišel ke stolečku :D No, pomalu začal
program, přišel Mr.Chandra a ještě nějací studenti – Renata (ta, co má ráda
Paula), Ocha (s tou si píšu i na fb) a Tata (ta umí skvěle zpívat). A začala
show, nejdřív bylo představení a nějaká talkshow s leaderama AIESECu,
potom jsme nastoupili my s naší písničkou a představením se – no tapas to
byl pěknej tak jako tak :D Byli jsme rádi že to máme za sebou a pak nám
oznámili, že tam půjdem znova na talkshow a já seděla hned vedle moderátorky a
tak jsem mluvila tak nějak nejvíc…no ale nějak se to přežilo a zvládlo.
Potom
nastoupili studenti z CorJesu – dva kluci háli na elektrickou basu a
kytaru a ta holčina Tata k tomu zpívala „Someone like you“ od Adele a
všichni jsme čuměli. Moc jí to slušelo a hlas měla taky suprovej. Potom
překvápko, že pý zase my na stage a že bude hra – tři z nás si museli
najít další tři studenty a tím vznikly tři týmy, každej měl svůj zvířecí
pokřik. Dostali slovo a museli ho jeden po druhém (každý jedno písmenko) hláskovat
v angličtině. Potom bylo další vystoupení – tanec, fakt moc hezkej :) A
potom další tři, kde jsem byla já, Jeff a Paulo jsme šli soutěžit. Měla jsem si
najít další dva lidi a tak jsem vzala Ochu a nějakýho klučinu. Oni dostali
nějaký místo v Malangu a já měla hádat, který to je. No prohráli jsme na
plný čáře :D Škoda, ale co, oni dostali balíček s dárečkama, pro každý tým
byly jen dva, tak jsem jim to nechala, aby měli alespoň trochu radost :)
Pak zpívala další
skupina, tentokrát ne z Cor Jesu, ale z SMA8. Taky hezký, ale stejně
víc fandim CoJesu, to je jasný ;) Pomalu to spělo ke konci a na konci jsme
blbli a tancovali na podiu všichni takový ty jejich AIESEC tance. Furt mě
strkali dopředu a že chtějí udělat fotky a mě se teda zatraceně nechtělo se tam
předvádět a dost jsem se bránila a zůstávala vzadu jak to šlo. No konečně byl
konec, dostali jsme nějakou rejžičku a kuře a byla evaluace, ale všichni
mluvili jen v indonéštině a vypadali děsně smutně nějak, tak jak
domluvili, tak jsem jim v anglině říkala co blbnou, že to bylo supr,
organizovaný a že odvedli skvělou páci, tak snad to trochu pomohlo. Hned na to
navazovala Jeffova a Paulova farewel party, tak jsme jim řekli poslední sbohem,
poděkovali, oni rozdali každej dvě svíčky tak jak je to zvykem…No a uklidilo se
a jelo se domů, všichni potřebovali odpočinek…nejvíc asi chudák Ikhwan, toho to
podle všeho dost energeticky vysálo…
Žádné komentáře:
Okomentovat