Vstávání byla trochu fuška, ale jelikož to nemuselo být v 7, tak to ještě šlo a kolem desátý jsme šli na snídani. Potom se rozhodlo, že se půjčí 5 motorek a pojede se podívat na známou pláž Kuta, serfařské středisko celého Bali a turistickou raritku. Od rána bylo fakt pěkně a to nám hrálo do karet. Nádherný počasí, vedro...a ta pláž! Fakt paradise, navíc pro mě osobně to byl zážitek, protože jsem nikdy neviděla tak velký vlny a hlavně! Neviděla jsem na vlastní oči surfovat lidi na těch vlnách! A že jich bylo! A tak jsem třeba jen asi dvě hodiny strávila pobíháním po pláži se sluchátkama v uších a focením, snahou zachytit surfaře a pohodovou atmosféru, slunce, vlny...Taky jsme samozřejmě spoustu čas strávili blbnutím ve vlnách tam, kde to bylo dovoleno.
Řeknu vám, Phuket měl velký vlny, ale tohle bylo teda ještě mnohem větší maso! Ale chtělo to se nebát a užít si to! :) Jinak jelikož Krisztina už minulý rok asi dva týdny surfovala, tak si šla zasurfovat. To musím říct že klobouk dolů, protože podle toho, co jsem viděla to bylo děsně těžký teda. Taky chudák ale vyfasovala modřinu jako blázen, když na ní spadlo prkno..žádná prča, je to pěkně nebezpečný. Chvilku jsem přemýšlela o tom, to zkusit, ale potom mi došlo, žese za hodinu nic nenaučíma navíc to byly velký peníze a tak jsem spíš soustředila energii na focení a nasávání atmošky...
Pomalu se stmívalo a začal se barvit skoro dokonalej západ slunce a v tom mi došla baterka na foťáčku! Nééééé! Neumíte si představit jak jsem trpěla, když se obloha začala barvi do spousty úžasných barewv od modré, přes fialovou a růžovou do oranžové..ááá... a skrz mraky prosvítalo slunce jak kdyby to celé bylo animované, fakt neuvěřitelný a já to nemohla zachytit! Srdce fotografa krvácelo! :D Navíc vedle nás stál Indonésan s dvěma Canonama a střídal to a hrál si tam a mučil mě :D Tak jsem ho naférovku poprosila, jestli by mi nějakou neposlala a dala jsem mu svojí mailovku.
Po nádhernémzápadu jsme jeli zpátky y rozhodli jsme si dát vodničku všichni dohromady. A tak jsme našli místo, kde jí měli, sice celkem drahý místo, ale během toho jsme se neuvěřitelně sblížili, blbli jsme hráli dětinský hry, jako kdyby nám byla zase 16 :D Ale bylo to moc fajn, spát jsme šli zase pozdě jako vždy a druhej den už nás čekal odjezd směr Bali...uff...zařizování nebylo lehký, všechny privátní busy obsazený a tak jsme měli minibus a bylo nám jasný, že 14ti hodinová cesta s málem místo nebude žádnej med...
Řeknu vám, Phuket měl velký vlny, ale tohle bylo teda ještě mnohem větší maso! Ale chtělo to se nebát a užít si to! :) Jinak jelikož Krisztina už minulý rok asi dva týdny surfovala, tak si šla zasurfovat. To musím říct že klobouk dolů, protože podle toho, co jsem viděla to bylo děsně těžký teda. Taky chudák ale vyfasovala modřinu jako blázen, když na ní spadlo prkno..žádná prča, je to pěkně nebezpečný. Chvilku jsem přemýšlela o tom, to zkusit, ale potom mi došlo, žese za hodinu nic nenaučíma navíc to byly velký peníze a tak jsem spíš soustředila energii na focení a nasávání atmošky...
Pomalu se stmívalo a začal se barvit skoro dokonalej západ slunce a v tom mi došla baterka na foťáčku! Nééééé! Neumíte si představit jak jsem trpěla, když se obloha začala barvi do spousty úžasných barewv od modré, přes fialovou a růžovou do oranžové..ááá... a skrz mraky prosvítalo slunce jak kdyby to celé bylo animované, fakt neuvěřitelný a já to nemohla zachytit! Srdce fotografa krvácelo! :D Navíc vedle nás stál Indonésan s dvěma Canonama a střídal to a hrál si tam a mučil mě :D Tak jsem ho naférovku poprosila, jestli by mi nějakou neposlala a dala jsem mu svojí mailovku.
Po nádhernémzápadu jsme jeli zpátky y rozhodli jsme si dát vodničku všichni dohromady. A tak jsme našli místo, kde jí měli, sice celkem drahý místo, ale během toho jsme se neuvěřitelně sblížili, blbli jsme hráli dětinský hry, jako kdyby nám byla zase 16 :D Ale bylo to moc fajn, spát jsme šli zase pozdě jako vždy a druhej den už nás čekal odjezd směr Bali...uff...zařizování nebylo lehký, všechny privátní busy obsazený a tak jsme měli minibus a bylo nám jasný, že 14ti hodinová cesta s málem místo nebude žádnej med...
tak to tě plně chápu!! mé srdce by taky krvácelo :/
OdpovědětVymazat