Den 2. Bangkok city!

Tak jsem tu, v Bangkoku! Druhý let, i když byl kratší, tak energeticky náročnější, letadlo bylo oproti předchozímu nacpané a mě se nedařilo usnout…koukala jsem na film, ani už nevím jaký…jo! Něco tanečního jako „Like crazy“. Celá šťastná jsem vylezla na thajském Suvarnabhumi letišti  Čekala mě ale nekonečná fronta na imigračním, stála jsem tam skoro hodinu a půl…ale což, potom vyzvednout krosničku, která se neztratila a hurá pro novou thajskou SIMku  Peníze jsem nevyměňovala zatím, protože mi kurs přišel naprosto vyděračskej, ale asi to ani tady u Khao Sanu nebude lepší…V DTAC mi poradili a za 700 bahtů mi dobili taťkovo starou SIMku a tak mám teď na měsíc neomezený internet v mobilu. Juhůůů! Komunikace zajištěna.
Dají se i posílat smsky a volat, ale to už je dražší a musí se dobíjet kredit…Ale kdyby se vám někomu chtělo udělat mi radost a poslat občas smsku, mé nové číslo je +66-08-4608-9466.
Stojí to úplně stejně jako byste psali SMSku v Čechách, žádný strach. No, po pořízení a zprvoznění SIMky byl už na řadě Shuttle-Bus do centra, který mi poslední prý ujel před nosem…a tak jsem byla nucená vzít si taxíka, protože při tý únavě bych nezvládla cestovat vlakem (což byla další možnost), kterým jsem nikdy nejela a neznám ho…navíc by dojel jen někam a odtamtud bych si zase musela vzít taxi..taky hrozilo že bude pršet a tak jsem si místo busu za 150 bahtů zaplatila taxík za 400 bahtů (hodina jízdy taxíkem za cca 250 Kč až na místo k hotelu nakonec není zas tak špatná cena). Taxikář trefil v pohodě (až na to že během cesty neuvěřitelně nahlas krkal! :D ), rezervace v New Siam II blízko Khao Sanu taky klapla a po chvilce čekání jsem dostala vytoužený pokojíček i se sprchou, která bodla.
A tak tady sedím a už mi opravdu padá hlava...napublikuju to až večer, teď už opravdu není síla…Mozeček hlásí potřebu restartu v podobě spánku podobnému komatu. Jdu umřít za vlast, všechny moc zdravím a myslím na vás.