Den 4. :D Jak vyrazit do terénu

Tak dneska se mi už spalo o něco líp, usnula jsem snad v 10 večer, v půl druhý se vzbudila, psala si s Míšou a taťkou, a ve tři jsem zase usnula a spala jak špalek až do 8 do rána, kdz mi zvonil budík. Je sobota a spala bych klidně dál, ale bylo mijasný, že tady se do 10 nespí...navíc vedle v pokoji začali chodit domácí a protože mi bylo blbý se dál válet, jelikož pro mě asi připravují snídani, tak jsem takz vstala. Vyčistila jsem si zuby, Sophon a Watsana (domácí) mě přišli pozdravit a potom za mnou nečekaně přišla paní ředitelka školy (Thapanee) a lámanou angličtinou mi řekla, že jedou od 9 do 4 někam na school activity, že jsou spojene 4 školy a že je to dál a že teda budu sama doma a jestli mi to nevadí. No samo že mi to nevadilo, aspoň budu mít trochu klidu a když to půjde vyrazím konečně na průzkum okolí, ještě jsem to tadz pořádně neviděla. A tak jsem napsala po jejich odchodu několik mailů a vyrazila dolů na snídani - viz foto - , kde podle očekávání nikdo nebyl. Hodně tu mají k snídani polévky, trochu jsem se bála jak to bude chutnat, protože to přecejen je vyloženě domácí, ale bylo to fakt docela dobrý. Nějaký masový kuličky místní , se zeleninoou, druhá podobná, trochu ostřejší..pohoda :) a kdybych to nedávala, udělali mi sladký tousty :D No, vzala jsem si mobil a foťák a že jako vyrazím ven. Ovšem! To jsem nepočítala s tím, že nevím valstně jak se dostat z baráku :D Nejsou tu dveře jako takové, jen vlastně garáže, kterými se chodí dovnitř i ven a mají takové ty stahovací plechové "vjezdy", prostě vím,že zvenku musíte zmáčknout nějaký tlačítko a ono to myslím samo vyjede nahoru a pak můžete vyjet s autem, popř. vyjít. Mno, ovšem vyzkoušel jsem všechny tlačítka v dohledu a nic. Tak jsem to zkusila ručně a kousek to šlo a pak se to zaseklo..Hm...musela jsem vypadat velmi vtipně, kdyby mě někdopoyoroval, tak se počůrá smíchy. Dole bych tou škvírou neprolezla, ale lehla jsem si a vekoukla alespoň hlavou :D koukla jsem jak vypadá to tlačítko z druhé strany...dost zajímavě jestli je to vůbec ono. No, každopádně vevnitř žádnén takové k nalezení nebylo. A tak už jsem potupně odcháyela zase nahoru do svého pokoje, když tu před domem zastavilo auto. Instiktivně jsem okamžitě zdrhla do patra, jelikož mi bylo trapně :D a on to pan domácí :D Tak jsem dělala, že jako nenuceně přicházim dolů a že se jdu projít..A on že jo a jestli trefím zpátky. A já že jasně, jen že nevim jak fungujou ty dveře, jestli mi to může ukázat (celý rozhovor probíhal nejen v lámané angličtině, ale hodně pomohly gesta a ukazovaní - "tůty dveře - jak nahoru???", tak jsem ta, vesele mávala rukama). A on ty uz povysunutý dveře vzal a hrubou silou je vytáhnul víc nahoru :D Aha :D Hm...No, pořád si nejsem jistá že to příště zvládnu, ale co. Každopádně konečně jsem byla na svobodě a šla prozkoumat místní nejbližší okolí...