Den 50. - výlet do provincie Petchaburi

Ranní vstávačka v 6 a v 7 se vyjíždělo ke škole, kde už byl přistavený velký barevný autobus. říkají těm busům nějak jako "uřvanci", jelikož jsou tam pěkně velké repráky a když jedou, tak řvou písničky na všechny strany. A většinou takové thajské odrhovačky, že vám z toho za chvíli hrabe. Tenhle měl celkem dobrej vkus, dal, tam mixlej dubstep, ovšem vzhledem k tomu, že to hrálo přibližně hodinu v kuse a že jsem seděla úplně vepředu...tak jsem si asi po půl hoďce po vyjetí dala do uší svoje sluchátka a sabotovala to :)

Jela s námi i Chomphoo, která přijela až z Bangkoku jen kvůli výletu. Ale taky taky se jelo k moři, to není jen tak každej den pro místní obyvatele. Ani nevědí, jaké mají štěstí, že mají takový kus moře a přitom vlastně velká část obyvatel nemá na to ho navštěvovat...Jeli jsme celkem dlouho, okolo dvou hodin, možná i trochu déle...Chopmphoo seděla vedle mě úplně vepředu a nejdřív jsme povídaly a pak já poslouchala muziku a pořádně jsem si vychutnávala pohled na ubíhající krajinu a přemýšlení, jak mám tuhle zemi ráda a ona usnula a děsně vtipně jí chudákovi padala hlava na moje rameno :)

První zastávkou byl palác na kopci, byl to palác Ramy IV., (pozn. red. teď je u moci Rama IX.), jeho letní sídlo. Tento král je tu oblíbený, především kvůli životnímu příběhu. Král a královna se moc milovali. Když královna otěhotněla, poslední týdny trávila právě v tomto letním sídle. Král byl nemocný...a v den, kdy se mu narodila dcera, tak ji ještě stihl vidět a poté zemřel...
Dovnitř nás ovšem bohužel vůbec nepustili, prý byla nějaká speciální akce...

A tak se jelo rovnou k moři. Tam se děti rychle jen (některé skoro za běhu) převlékly "do plavek" - tričko a kraťasy (jiné, než měly) a utíkaly do vody. Já jsem se pochvíli přidala, nehodlala jsem se svlíkat do plavek, tady by to bylo hodně přes čáru - na celé pláži byli dva bílí lidé - já a jeden postarší pán, který bez trčika vyvolával celkem pozdvižení. Takže jsem pomalu namočila nohy, na sobě taky trčiko a kraťasy a nakonec mě děti začaly lákat a stříkat na mě vodu až jsem s nimi blbla ve vodě úplně stejně jako všichni ostatní :) Byla sranda a udělali jsme spoooustu fotek. Děti sbíraly mušle jak mrtvé, tak živé, stavěly kopce z písku, kradly si navzájem nafukovací kruhy, stříkali se vodu, běhaly ve vlnách...Spolu s nimi jsem kreslila do písku a fotily jsme to s Chopmhoo. Na pláži jsme se také najedli a Chopmhoo se mnou natočila rychlý rozhovor o tom, co si myslím o projektu a jak se mi líbil a tak.

Prostě těch několik hodin na pláži byl pocit naprosté volnosti, pohody, veselí...krásný den...Sranda nastala, když jsme se šli přes ulici převléknout zpět...byly tam i sprchy a tak jsem si říkala supr, osprchnu se. U pultíku, kde se platil poplatek měli i takové ty malé pytlíčky s mýdlem, šampony a sprcháčky na jedno použití..říkala jsem si, že by mi mohl stačit šampon, hlavně dostat z té hlavy sůl. A tak jsem si vzala dva pytlíčky, o kterých jsem se dost jistě domnívala že budou šampony...Mno, ovšem jak byl celkový nápis jen v thajštině, tak až ve sprše jsem zjistila, že si na slanou hlavu patlám dvojitou dávku jen kondicioneru :D Napěnit to opravdu nešlo, ale minimálně jsem se zasmála sama sobě a aspoň vlasy voněly, když nic jinýho :D